Měl jsem to štěstí, že má generace byla formována tehdy aktuálními doznívajícími 60. léty a nástupem  let 70., dnešní legendy jsme tehdy sice neměli možnost vidět, ale hltali jsme novinky dovezené několika málo jedinci z vytouženého západu či později pořízené na burze. Mocným přísunem rocku byla pro nás dosažitelná produkce polská a maďarská z kulturních stánků našich sousedů. Rok předem avizované vydání členských zahraničních titulů LP bylo svátkem, dnešní nabídka se zdá být proti tomu snem, i když ani dnes není možno sehnat spoustu lahůdkových titulů mimo dovozní edici firem, byť se jedná o LP přepsaná např. v Anglii na CD. Nostalgie po létech mládí, kdy vznikaly a ovlivňovaly nás historické pilíře bigbítu, ať již zahraničního, tak i československého, to je pocit, který jistě zná každý, kdo zažil mrazení při koncertu Flamenga,  sledoval šílení Vargovo, či v tramvaji nedočkavě prohlížel a pročítal obal nového alba Sabbathů, Deep Purple, Jethro Tull nebo Pink Floyd. 

 

Nástup jazzrocku nás přivedl k jazzu a měli jsme tak možnost přičichnout zčerstva k M.Davisovi, Weather Report, či zběsilými  laufy šokující partě Mahavishnu Orchestra. 

 

Podobně se ubíral i vývoj kapel, které jsem vedl. Začínali jsme /pominu-li první country pokusy/ s hard- rockem, komponovali rozsáhlejší artrockové plochy i předháněli se v sólování po vzoru "Láflinově". Mimo to jsem tvořil netradiční písně pro děti, působil jsem jako vychovatel v dětském domově.  Byly to buď pro soudruhy těžko stravitelné hlučné songy rockové, či křehčí, avšak ideologicky nevhodné písně vánoční, evokující tradice Kristova zrození, též nežádoucího v době vousatých i plešatých bust a s. Dědy Mráze / dnes zase prudí S.Klaus /.

Pro „něco z historie“ jsem použil text z průvodního textu CD souboru

 

ARCHIVNÍ NAHRÁVKY  /1973 – 1988/

 

Počátek kompilace představuje archaické domácí nahrávky z let 1973 - 1977, zhotovené pomocí dvou magnetofonů / nahrávat se dalo pouze do jednoho, pásek bylo třeba stále přendávat  a díky rozdílné rychlosti posunu pásku se neustále pohybovalo ladění a tempo v závislosti na počtu playbacků /. Teprve druhé „album“ bylo již pácháno na kvalitnějších dvou přístrojích Tesla, tuším označených B 43.

Dochované skladby jsou výběrem z fiktivních alb. Zašuměné, frekvenčně chudé dřevní nahrávky jsou plné rytmických nepřesností, rušivých zvuků a tenkého soundu nedokonale ladících akustických kytar za pořizovací cenu 120 Kč, snímaných mikrofonem téže kvality a ceny. Rytmická sekce / bratr Michal / využívá veškeré možné předměty z domácnosti - plastovou bandasku na mléko, plechovky s rýží, gramofonovou přenoskou amplifikovanou desku stolu či kuchyňský nůž pod ni vetknutý a podobně. Jediným dostupným efektem bylo samo-robo echo a děsivě zkreslující booster, fungující občas pouze po nahřátí teplometem. Později se přidružilo též z domácí dílny pocházející kvákadlo a phaser. Klávesové party jsou spáchány na varhanách Ionica a pokusu o el.piano Claviset, objevuje se i pro léta pozdější typické violoncello / Michal Pavlík /. Ve své době byla tato muzika hlavní součástí pravidelných seancí, kdy byla jednotlivá alba presentována s doprovodem barevných diapozitivů sezvaným přátelům.

       

První album neslo název „Čas dětských her“ a bylo v duchu mně dnes opět nejbližšího jemně romantického softrocku. V pozdějších nahrávkách  na albech „Zase o krok dál“ a „Chtěl jsem to říct, než odejdu“ se občas objevuje i mé tehdejší podlehnutí strhujícímu vlivu jazzrocku a posléze i jazzu / ortodoxní vyznavač tohoto stylu to však asi neshledá /. Například na „Svítání“ nebo „Nebuďte mrtvé“ je patrné okouzlení světovládným souborem Mahavishnu Orchestra, „Oáza“ je vzpomínkou nikoliv na Saharu, ale reflexí na stejnojmennou českobudějovickou zahradní restauraci a na chvíle, kdy jsem sedával s kytarou v přírodě či na periferii měst a relaxoval improvizacemi, při jedné z nichž vzešel i její motiv.

 

Naše bratrské duo se od nedochovaných záznamů počátků seskupení„Los Hejnos“ / převzatý i vlastní repertoár směřující od tehdy ještě s proudem neplujících countrymanů „Rangers“ ke snaze reprodukovat Sabbathovský hardrock na nezbytnými vložkami do gramofonu elektrifikovaný otcův hybrid kytary a loutny / posléze stalo dlouhodobým základem skupiny „Nemesis“, kterou prošla za léta naší aktivity pěkná řádka dodnes zručných a úspěšných muzikantů.     

 

Nahrávky ze zkušebny v Rudém koutku podniku Domácí potřeby dokumentují dobu jazzrockového ducha a jednoho složení skupiny / Petr & Michal H . - kytara / bicí; Michal Pavlík - el.piano, violoncello; Luboš Havlák - housle; Vladislav „Šváb“ Švadlenka - baskytara /.

 

Toto těleso před mým odchodem na vojnu obsahovalo již i malou dechovou sekci.Část kapely odešla do „Motoru“ Jany Kratochvílové / M.Pavlík, K.Novák /, brácha nadlouho zakotvil u OPSO a já díky starostlivé péči otce u pétépáků ve Vyškově.   Soudruzi z vojenské správy ani v nejmenším netušili, že tato umístěnka mi uškodila méně, než spolu s mým tatíkem předpokládali - soužití s primitivními kriminálníky nebylo sice procházka růžovou zahradou, ale o to snáze se dařilo ochočit si stejně tupé zupáky ze štábu, navázat prospěšné obchodní vztahy s inteligentními důstojníky - stavaři, reprodukováním v té době tajně pašované pornografie podmanit nadržené kuchaře a vzhledem k přidělené funkci drába, dozorujícího nad docházkou civilních pracovníků na stavbu, otevřít nevysychající kanál přísunu piva do mé kanceláře, kde jsem si vydobyl i prioritu přespávání namísto v smrduté cimře na rotě. V mé kanceláři se kromě pitek spojených s lukulskými hody / jako dávidlo sloužilo namísto pavího brku srolované Rudé právo / odehrávala pro ubití času nezbytná výtvarná a hudební realizace. Tak jsem se dostal k malování, skládal písničky divadelního charakteru a připravoval základ budoucího repertoáru pro nové Nemesis. Dodnes mne mrzí pozdější odloučení s Tomášem Kalužným, prostým stavebním dělníkem s mimořádným přirozeným hudebním talentem. Komplikované dojíždění do Prahy a rodinné problémy ho ponechaly zmizet na severu Čech. 

 

Na naší chatě v Třebáni jsme v sestavě P.& M . Hejna; M.Pavlík; K .Novák - baskytara; T.Kalužný - zpěv, akustická kytara a F.Kop - saxofon  nahráli několik ze zmíněných písniček, vzniklých ve vojenském zajetí. Živé provedení s dalšími klávesami navíc bylo doprovázeno tentokrát již velkoplošnou projekcí a mělo tvořit závěr koncertu Pražských jazzových dnů / netřeba se lekat názvu, byla to veskrze rocková záležitost, organizovaná Jazzovou sekcí, jejíž počiny jistě pamětníkům něco říkají /. Bolševik však učinil těmto zvěrstvům konec a tak k této realizaci na pódiu Lucerny nedošlo.

 

Další kapitolu tvoří muzika, která byla součástí besídek Dětského domova v Dolních Počernicích, kde jsem pracoval jako vychovatel. Na instrumentální skladby děti tancovaly, k zpívaným / opět dětmi / se na plátno 6 x 6 metrů promítaly fotografie a malby. Závěrečnou částí vystoupení pak byly songy vánoční, zkomponované namísto koled, které byly v bolševikem sledovaném školství zapovězeny jakožto úderný voj komunismu nepřátelské křesťanské ideologie.

 

Velká část textů písniček z DD je inspirována mojí životní láskou, kterou jsem tehdy potkal, stejně jako zlobou a žárlivostí části okolí, nepřející našemu, pro ně v duchu přísloví „podle sebe soudím tebe“ pochopitelně nepochopitelnému čistému vztahu. Chtěl-li jsem své dnešní - aktualizace 2003 - bývalé ženě říct něco pěkného před odchodem, nezbylo mi než poskytnout sexuální uspokojení kolegyni. Utěšovat ředitele, chatrně maskujícího homosexuální orientaci,  jsem však naštěstí neměl to potěšení. Po prohlédnutí praktik nechutného parazitování pedagogů na dětech, rozpočtu a soucitu dobrovolných dárců můj vztah ke školství vykrystalizoval, ani současné zkušenosti nezadaly motivaci ho přehodnotit. Při shlédnutí rozličných trapných vystoupení ve škole nebo školce nemohu vždy nevzpomenout, čeho byly děti schopny dosáhnout. Při poslechu písní pro děti v televizi netřeba mi pavího brku či Práva rudého, jde to skoro samo.

 

Poslední ucelenější soubor je několik nahrávek z období hledání jiné cesty s mým srandabandem Evino prádlo. Diapozitivy tentokrát již nebyly pouze umělecké, ale i naaranžované či autentické záběry doplňující písničky, spodní prádlo rozvěšené po podiu nebylo ale Evino, avšak Janino. Další nahrávky tohoto seskupení jsou na mém albu „Petr Hejna a přátelé & Evino prádlo“. / Stejně jako první část výše uvedeného CD i následný „Labyrint vzpomínek a ráj snů“ mapují můj definitivní návrat ke zvuku a kompozicím, mému srdci nejbližším /.

Ani E.P. štěstí nepřálo, ve finále soutěže Objev rocku náhle v porotě zasedl soudruh Kočandrle, který měl proti nám nasazené své Monitorské koně Plexis a Orlík.

 

Jednotlivé archivní disky jsou doplněny pro úplné využití kapacity ještě bonusy, demosnímky a fragmenty písniček, mnohdy ještě horší kvality než hlavní materiál.

Po dvou letech  trávených svérázně za plotem zeleného ghetta a potřebné přípravě po návratu do života / málem jsem při bouřlivém vítání tohoto návratu právě o život přišel neplánovaným výbuchem amatérského ohňostroje / vznikly nahrávky pořízené na chatě v Třebáni 1980 / 4. disk / a obsahují skladby

 

Noc – zkrácená forma

Mráz

Barva sněhu

Starej kalendář

Bloudící sám v sobě

               Slzy, rosa a kapky deště

 

 

Dětský domov 1981 – 1983  / 5. disk /

 

Zpívaná část repertoáru :                    Vánoční písničky

 

              Touha                           Písnička zimního děvčátka

Na tváři úsměv, v srdci jed             Zvonky Vánoc

Princezna krátkovláska                        Havran

Spálil jsem tvé dopisy                              Sněhulák

První den a noc Máje                     Vánoční sen

Hořké slzy bezmocnosti                     Bílá zima

Skály a úskalí                                            Vánoce

Nemohu být s tebou                             Koledníci

                                                                     Hvězdy a ty 

                                                                     Na rozloučenou 

 

                                   Písničky ku pohybu:                               

                                   

Tanec sněhové vločky

Šťastné ráno

Vůně pomeranče

Otvírání

Dík za sladké noci  – instrumentální verze

  

 

   Část repertoáru Evina prádla  / 1987 – 1988 /  na 4. disku tvoří  skladby :

 

Praha včera, dnes a zítra 

Osvětová

Jihočeská tancovačka

Světový město

Na dědince

Kocovina lásky 

Losař

Noční příměří 

Omyl

Není ryba jako ryba

Scéna z manželského života

 

bonus:  Milenka z roku X  - demo základu E.P., kapely šíleného názvu „Absolutně nekovbojské smíchovské široké klobouky ze Žižkova a Libně“ /cca 1984/

 

 

  tímto symbolem jsou označeny písničky motivované mým platonickým, později mileneckým a v závěru - aktualizace 2005, ve finále nevydařeným manželským vztahem, dobou a okolnostmi jeho vzniku a vývoje,  časů nejen vždy pouze idylických.

 

 

Na závěr bych pár slov věnoval zmínkám o některých bývalých spoluhráčích, kteří buď nezaměnitelně napomáhali formovat výsledný tvar mých projektů, a to přímo aktivní účastí na nich, tak i vzájemným spolužitím nezapomenutelné doby plné zaníceného entuziasmu a snahy dostat ze sebe maximum toho, co nám bylo sudičkami dáno do vínku.

 

- bratra Michala, jehož jemnou a plnou hru na bicí jsem v pozdějších seskupeních silně postrádal, pohltila během času jazzová scéna, i když díky zdravému základu se z něj nikdy opravdový, typicky netolerantně zaslepený jazzman nestal. Po Klikaro-Havelkově OPSO a obživném působení u Hybše stál u zrodu kapel ESP a Hot Line, doprovázel M. Prokopa, R. Müllera či s Jandimbandem S. Jandy J. Koubkovou /nemůže jí dodnes přijít příliš na jméno, ačkoli jsem se sám přesvědčil, že umí posluchače zaujmout a pobavit jako málokdo z naší jazzové scény/. V současné době je aktivní u J. Stivína a L. Andršta.

 

- Michal Pavlík zůstal věrný rocku. Po J. Kratochvílové působil v 5 P L. Pospíšila a též v CK Vocalu,  kam se dostal skrze spolupráci s folkařem P. Lutkou. Následovalo SLS L. Semelky, Tango s M. Imrichem, dlouholeté kapelničení u K. Zicha, Vítkovo kvarteto a poslední sestava G&B Petra Nováka. Dosud spolupracuje s K. Kahovcem, jeho hlavní stájí je již vícero let Českomoravská hudební společnost.  Vzhledem ke své hudební univerzálnosti jednu dobu obživy řešil hraním na dudy na mostě Karla IV. Jeho aranžérská dovednost  a moje invence prvotních nápadů z nás tvořily vcelku produktivní dvojici.                      

                                                                                                                    

- Roman Štefl  se sice na dochovaných nahrávkách takřka neobjevuje, přesto v podstatném období byl platným členem Nemesis a spoluiniciátorem různých vystoupení v DD i častých jamsession při toulavém i pijáckém stylu života svobodných a svobodymilovných mládenců. Pod vlivem nové vlny zosnoval vznik kapel Chodská lidová a Ratataplan. Nyní se pohybuje spíš ve vodách popu, pod jeho křídly se stala úspěšnou I. Czáková, napsal a natočil album pro J. Korna a je majitelem studia Kiwi. Při občasných setkáních s ním cítím, že na léta našeho hudebního mládí vzpomíná se stejně pozitivní nostalgií jako já.

 

- Luboš Havlák  se nám nezapomenutelně představil při první zkoušce, kdy vystřihl svůj part doslova z listu ještě plujícího vzduchem, stejně jako citem pro improvizaci. Jeho housle charakteristicky dokreslovaly zvuk naší kapely, dnes znějí v koncertních síních určených vážné hudbě, kde vydobyl významné postavení se svým smyčcovým kvartetem, nesoucím zprvu jeho jméno a nyní se svolením dědiců jméno  B. Martinů.  

 

                                      

epilog

 

Ani jsem, netušil, jak zprvu víceméně racionální snaha encyklopedického zachycení a uchování přepisů vetchých pásků, doplněných několika průvodními informacemi přeroste v rozsáhlou brožuru silně osobního charakteru.

 

Natažením první staré nahrávky do počítače, dlouho založené mezi spoustou dalších neposlouchaných kazet, jako bych pootevřel Pandořinu skříňku, vrzl dveřmi třinácté komnaty, vypustil dlouho čekajícího ducha mého pozapomenutého světa z lampy.

 

Fotografie, texty a hloubání nad časovou osou mi dalo nahlédnout do křišťálové koule minulosti, z pomalu již mizejících par v mém vědomí znovu zjasnily pomalu blednoucí tváře přátel stejně jako tváře, -ač lidské, děsivější odrazem svého nesvědomí než noční  můry, oživily se chvíle, na které by se nemělo zapomínat stejně jako ty, které bych nechtěl znovu prožít.

 

Doufám, že spřízněným pamětníkům se vybaví alespoň část toho dobrého, že se jim podaří stejně jako mně vyplout proti proudu času, nahlédnout zpět do let, která se již nikdy nevrátí.

 

 

Poděkování :

 

- kráse přírody a dívek a žen za inspiraci

- dětem z DD za chuť pro ně a s nimi tvořit

- Michalovi Němečkovi, rockovému guru a v 70. letech vzácnému šiřiteli prohnilé kapitalistické schizofrenní hudby do našeho pořádkumilovného vzkvétajícího socialistického státu za mé nasměrování k bigbítu /ať mu Pumpa nikdy nezamrzne!/

- M. Pavlíkovi za dlouholetou nezištnou spolupráci jak na mých sólových projektech z hlubin minulosti i relativně nedávných, tak v době E.P.

- straně a vládě, že šla kam patřila /nechť je jí prdel domovem na věčné časy a nikdy jinak!/

 

Nepoděkování :

 

- zasranýmu bolševikovi, normalizaci a armádě za vše, co nejen pro mne udělali

- starýmu Hejnovi za všechno to, co dělal proti mně. Budiž mu země lehká, ač život  s ním byl pravým opakem

 

 

                                                                                                                           dopsáno v den mých 46. narozenin

                                                                                                                             v Praze dne 12.1  .L.P. 2001

 

Jednotlivé disky obsahují skladby :

 

1.disk

Čas dětských her

1. TNZ  2. Konec corridy  3. V lesním labyrintu  4. Byl jednou jeden král  5. Usínání  6. Z vodní říše  7. 18. zastavení jara   8. Noc v pralese   9. Záliv

„Zase o krok dál“ :

10. V zemi půlnočního měsíce  / Šavle a meče – Zase doma / 11. Invaze  12. Jaro  13. Dobrá nálada  14. Co by kráva lehla  15. Houpací koník  16. Chýše v bažinách  17. Vlak setrvačnosti  18. Konečně vypadl a byl polit  19. Svítání  20. Oáza  21. Loučení s létem

 

2.disk

 

Chtěl jsem to říct než odejdu

1. Píseň z korun stromů – part I  2. Srpnové odpoledne  3. Barva sněhu  4. Trocha kouře neuškodí  5. Zpožděný rychlík  6. Noční karneval  7. Pohled z okna  8. Radujme se, veselme se  9. Předzvěst října 10. Odjíždím v dál  11. Opuštěné děti  12. Sám v ulicích nočního města  13. Černý tanec
14. Od Šumavy po Třebáň  15. Vzpomínka na jeden den  16. Svět, po kterém šlapeme  17. Vesmírný prostor  18. Nebuďte mrtvé  19. V zimě i v létě  20. Blues dětského pokoje  21. Píseň z korun stromů – part II

        + bonus demo :  22. budoucí Princezna krátkovláska  23. Chvála bláznovství

 

3.disk

Nemesis - Rudý koutek

1. Noc masožravých budíků  2. Z bláta do louže  3. Naděje  4. Bludný kruh  5. Jízda králů  6. Mraky  7. Brontosaurus by to nepřežil  8. Žlutá, tak trochu do růžova  9. Chýše v bažinách10. Souhvězdí zimní oblohy  11. Zasněný krkavec

+ bonus demo :  12. Okno v dešti  13. S vámi je mi fajn  14. Bajka blues  15. Půlnoční vlak - část  16. Podzim- téma  17. Toulky - fragment  18. Jarní probuzení  19. Vzdálená láska

 

4.disk

Nemesis - studio Třebáň

1. Noc  2. Mráz  3. Barva sněhu  4. Starej kalendář  5. Bloudící sám v sobě  6. Slzy, rosa a kapky deště   

+bonus :  7. Údolí snů

Evino prádlo :

8. Praha včera, dnes a zítra  9. Osvětová  10. Jihočeská tancovačka  11. Světový město  12. Na Dědince  13.Kocovina lásky  14. Losař  15. Noční příměří  16. Omyl  17. Není ryba jako ryba  18. Scéna z manželského života 

+ bonus demo :  19. Milenka z roku X   20. Imperátor - DD track

 

5.disk

Dětský domov

1. Touha    2. Na tváři úsměv, v srdci jed  3.  Princezna krátkovláska  4.   Spálil jsem tvé dopisy  5. První den a noc Máje    6. Hořké slzy bezmocnosti    7. Skály a úskalí   8. Dík za sladké noci 9. Šťastné ráno  10. Vůně pomeranče  11. Otvírání  12. Čarovná noc  13.Tanec sněhové vločky 14. Písnička zimního děvčátka  15. Zvonky Vánoc  16.  Havran  17. Sněhulák  18. Vánoční sen  19. Bílá zima    20. Vánoce   21. Koledníci    22. Hvězdy a ty    23.Na rozloučenou

+ bonus demo : 24. Nemohu být s tebou  25. Chvíle smutku – DD verze

 

Zpět na hudbu                                     Něco o mně